Název

Blackyho jarní klasika II: Nítěnky jedou na východ

Popis

Z itineráře dnešní akce si dovoluji vypíchnout výstižný citát... " prvních 100km nestavíme a pak už se budou rovnat vlaky na spurt.."
Na sraz jsem dorazil první v 9.56 a to bylo taky toho dne naposledy, kdy jsem o sobě mohl prohlásit, že jsem první. Kolem 10h se začali sjíždět jezdci s průhlednými postavami připomínající nítěnky vyhladovělé v akvariu s destilovanou vodou. Pochopil jsem, že to bude hodně bolet. Úderem čtvrt na jedenáct jsme vyrazili do chladného předjarního dne směr Zbraslav a těch pár kilometrů po cyklostezce byl nejdelší rovinatý úsek, který jsme dnes dali. V Komořanech přišel první kopec a soutěž o krále vrchařů, která v podstatě skončila až odpoledne ve Velkých Popovicích. Boj o čelní pozici balíku mne nechával chladným, já bojoval na konci pelotonu svou soukromou válku s pracovním názvem "Uviset, nebo zemřít". Čas a kopce rychle ubíhaly a krátce po poledni přišel čas na první tyčku. Zatím jenom energetickou. Pak jsme znovu pokračovali v nastoleném trendu do kopce 20km/hod a z kopce 60. Nahoru jsem trpěl a dolu jsem se bál. Vysvobození přišlo na 90km ve Velkých Popovicích, kde se od hlavní skupiny mířící do Hostivaře oddělila malá odpadlická skupinka a zamířila do místní hospody Pod ledem na oběd. Rád jsem se přidal. Po dobrém jídle jsme už o něco mírnějším tempem dorazili do svých domovů. Tachometr se zastavil na 120km, výškoměr ukázal 1,651km a to vše při průměrce 25,6km/hod. Trasa je tady: https://www.endomondo.com/routes/690676938

Nastavení