Název

Prague Internation (půl)marathon aneb můj první závod bez kola

Popis

Největší běžecká událost sezony, hlásili pořadatelé již od listopadu 2012. A protože jsme s juniorem letos zimní cyklosezonu proflákali u počítače, začali jsme v prosinci aspoň trenovat běh. Na konci roku 2012 bylo rozhodnuto: poběžíme pražský půlmarathon. Běhání bylo taky to jediné, kvůli čemu jsme během zimy vystrčili sádlem obalená těla z domu. Měsíc se s měsícem sešel a byl tu duben. Zima sice nepolevovala a jaro zůstalo někde v dáli, ale den závodu se nezadržitelně blížil. Bohužel pár dnů před startovním výstřelem dostal junior chřipku a nebyla naděje, že poběží. Jako běžecký začátečník jsem naštěstí měl nepostradatelného parťáka a trenéra ve zkušené maratonkyni Lence, která mě provedla úspěšně předstartovním mraveništěm až do startu. Když nastala hodina H a minuta M, ozvala se z amplionů Smetanova Vltava a dvanáctapůl tisícový had se zvolna dal do pohybu. Po 10 minutách se šourání změnilo v chůzi a po další chvíli se chůze změnila v cosi, co už trochu připomínalo běh. Startovali jsme ze zadních pozic, tak začala zdlouhavá mise probojovat se aspoň někam do středu běžecké hordy. To se dařilo jen zvolna, všude byla hlava na hlavě, noha na noze. Neuplynulo ani pár minut a v nekonečné záplavě lidských těl jsme se s Lenkou i Přemkem poztráceli.Na trati zatím vládl chaos. V mase běžců občas někdo dostal dobrý nápad, že se vydýchá chůzí a další do něj narazil. Dalším problémem byli flusači, jechž letícím nástrahám bylo záhodno se včas vyhnout. Plivali sice většinou šikmo v před, ale když je rychlejší běžec míjel, občas proti své vůli letící plivanec dohonil. Had se v první půli kroutil přes Nusle, zpět do centra, na Smíchov a po 10km zpátky na start. Zatímco nás čekalo ještě velký 10 km okruh přes Holešovice a Libeň, v protisměru již dobíhali první Keňani sprintující do cíle. Zhruba od tohoto okamžiku se již masa běžců na mé úrovni na tolik roztrhala, že se dalo bez potíží předbíhat. Sil bylo stále dost a tak se mi dařilo probíjet vpřed až do cíle. Tam se můj čas zastavil na čase 01:43:52, což stačilo akorát tak na 3181 místo celkově a 255 místo v kategorii. Vzhledem k počtu 12.500 účastníků jsem spokojen. Lenka dorazila 54. v kategorii se superčasem 1.59.06 a zaběhla na trati svůj osobní rekord. Ač teplota byla jen těsně nad nulou, byl to fajn závod a určitě nelituju, že jsem se zúčastnil. Fotky z mobilu ze startu a cíle, později doplním o další z průběhu závodu.

Nastavení